Tento článek shrnuje vše podstatné, co byste jako turisté měli o Islandu vědět. Pokud cestu na Island už plánujete, přečtěte jej proto, abyste věděli na co se těšit, na co se připravit a co nezapomenout. Nebo možná jestě o Islandu tolik nevíte a hledáte inspiraci pro vaší další cestu, pak vám tento článek Island v rychlosti Island představí a možná přesvědčí, že je to ta pravá destinace právě pro vás. Pokud jen zabíjíte čas, pak přeji příjemnou prokrastinaci.

Island – základní informace

Island je vulkanický ostrov v severním Atlantiku právě na půl cesty mezi Evropou a Severní Amerikou. Oficiálním jazykem je Islandština, angličtinou se domluvíte bez problémů všude. Hlavní město Islandu – Reykjavík – je nejseverněji položené hlavní město světa. Charakteristické jsou letní ‚bílé‘ noci a naopak velmi krátké zimní dny, proměnlivé a větrné podnebí a neuvěřitelně krásná a rozmanitá příroda. Oficiální měnou je islandská koruna, nicméně platit kartou můžete úplně všude (včetně pouličního prodavače prodávajícího duhové vlaječky na Reykjavík pride), takže s tamní měnou ani při delším pobytu nemusíte přijít vůbec do styku.

Proč na Island

Zrádná to otázka. Největším lákadlem Islandu jsou zcela jistě dechberoucí přírodní krásy. Polární záře, papuchalci, ledovce, gejzíry, termální prameny a fumaroly, sopky, duhové hory, malebná městečka či ve vodách Atlantiku žijící a na lidi se těšící velryby. To vše a mnoho dalšího jsou atrakce, které na Island lákají miliony turistů ročně. I přesto že mnoho míst převážně na jihozápadě je turisticky velmi exponovaných, jsou na Islandu i taková místa, kde nepotkáte živáčka. Tu nejlepší inspiraci v otázce proč na Island najdete v příspěvcích Nejkrásnější místa Islandu na fotografiích, 10 Islandských nej, případně si sami nejlépe najděte co vás zajímá v chytré mapě Islandu.

Pokud se s plánováním vašeho výletu snů na Island nechcete nijak trápit, vyberte si z nabídky nezapomenutelných zájezdů na Island.

Fauna a flora Islandu

Islandská flora vás pravděpodobně moc nenadchne. Stromy nejsou na Islandu téměř vůbec a rostliny jen ve velmi omezeném množství. Co však Island nenabídne v rostlinstvu, vynahradí říší zvířat. Ve východní části Islandu můžete potkat soby, na západě polární lišky, při pobřeží tuleně. V letních měsících na skaliskách a útesech podél takřka celého pobřeží krásně zbarvené papuchalky a pak výlety za pozorováním velryb. Chcete vědět víc? Pak byste neměli minout článek Zvířena Islandu a nejlepší místa pro její pozorování.

Náklady na cestu

Island je velmi drahá země, nicméně jen s trochou znalostí (které jsou vám na tomto webu k dispozici) vás cesta na Island vůbec nemusí zruinovat. Dvoutýdenní zimní výlet můžete pořídit včetně letenky už za cca. 15 000 Kč, letní dvoutýdenní cesta na nějakých 25 000 Kč a pokud k tomu budete chtít přidat vnitrozemí tak stačí přihodit 5 000 Kč, vše včetně klasického ubytování se zázemím. Náklady na cestu na Island podrobně a také soubor tipů Jak na Islandu ušetřit a o nic se neochudit. Pro nízkonákladové šílence tu (bude) článek Island lowcostově.

Jak na Island

Jak už určitě víte (nebo jste si to přečetli výše) Island je ostrov a tak máte dvě možnosti jak se sem dopravit.

První možností jak se dostat na Island (a možností, kterou využije téměř 96% turistů) je letecká doprava. Je rychlá a relativně levná.

Druhou možností je trajekt MS Norröna faerské společnosti Smyril line, který spojuje Dánsko, Island a Faerské Ostrovy. Tuto možnost využijete především v případě, že se na Island chcete dopravit vlastním autem, karavanem či motorkou, nebo jste dobrodruzi, kteří nemohou jinak.

Podrobně o obou možnostech dopravy se dočtete v článku Jak se nejlépe dopravit na Island

Kdy na Island

Na Islandu se rok dělí v zásadě na dvě sezóny. Ta hlavní – letní sezóna (červen – srpen) vám nabídne bílé noci, kdy slunce téměř nezapadá. Můžete se vydat do islandského vnitrozemí, které je v zimě de facto nedostupné, obdivovat krásně vybarvené papuchalky a to vše si užívat v relativně stabilním podnebí s teplotami okolo 10°C. Vedlejší (zimní) sezóna začíná v září a končí květnem je charakteristická krátkými dny, dlohými nocemi, které nezřídka prozáří polární záře a černá lávová pole poseté sněhem vypadejí jako pocukrované. Teploty se nejčastěji pohybují okolo 0°C s občasnými sněhovými přeháňkami a koupání v termálních jezírcích má své neopakovatelné kouzlo. Z pohledu vaší kapsy a nákladů na výlet je dobré vědět že cena vašeho výletu může být mimo hlavní sezónu poloviční, avšak zážitek můžete mít podobně hezký. Dopodrobna je téma rozepsáno v článku Sezóny na Islandu aneb kdy na Island jet.

Počasí na Islandu

O počasí na Islandu koluje jeden velmi výstižný vtip ve kterém se říká: ‚Letní Island v létě je jako otevřená lednička, 8° a pořád světlo. A ten zimní jako ta zavřená, kolem nuly a pořád tma.‘ Jen bych k tomu rád dodal, že pěkně větrná lednička, kdy rychlost větru kolem 15 m/s (50 Km/h) není žádnou výjimkou. Islandské podnebí je silně ovlivněné golfským proudem a překvapivě velmi stabilní, v létě jen málokdy teploty překročí 10°C a v zimě opravdu zřídka klesnou pod -5°C. Islandské počasí je však velmi proměnlivé a je třeba počítat pořád se vším. Nejvyšší lednovou teplotu pamatuji +8°C (to v době, kdy v Praze bylo -17°C) a naopak nejnižší letní červnovou teplotu pamatuju -2°C doprovázené sněhovou vánicí. Ale jak se na Islandu říká, pokud se vám počasí nelíbí, počkejte 5 minut! Poznamenejte si webovou adresu www.vedur.is a pročtěte podrobnější informace o počasí na Islandu.

Co na sebe?!

Jak už jse si jistě vydedukovali z předchozího odstavce, počasí na Islandu je velmi proměnlivé a je v zásadě potřeba být připraven pořád na vše. A jak na to? Odpověď je velmi snadná – vrstvy! Lehkou prodyšnou vrstvu nejdříve, pak tu teplou a nakonec nepromokavou.  A základem jsou samozřejmě dobré boty. Zde si přehledně přečtěte o tom jak se na Island vybavit, co zabalit a na co určitě nezapomenout.

Kde se na Islandu ubytovat

Možnosti ubytování na Islandu jsou opravdu rozmanité a to, jaké ubytování pro sebe při cestě na Island vyberete nejvíce ovlivní váš zážitek z cesty a také konečný účet. V nabídce je vše od spaní pod širákem přes kempy, na Islandu populární campervany, penziony až po luxusní hotely. Dobrý zpráva však je, že když víte jak nato, sehnat příjemné a dostupné ubytování nemusí být problém ani v hlavní sezóně. O všem se se svými islandskými specifiky dočtete v článku jak na Ubytování na Islandu.

Kam vyrazit

Island je velmi rozmanitý a vlastně každá jeho část je něčím charakteristická. Nejpopulárnější turistickou cestou je podél okružní silnice č. 1 tzv. Ring Road, která vám nabídne průřez všeho, co vám Island může nabídnout. Oblast Reykjavíku a poloostrova Reykjanes své lávové pole, Jižní pobřeží jako místo kde je vše podstatné, ‚Island v malém‘ je přezdíván poloostrov Snæfellsnes, majestátní a řídce obydlené Západní fjordy, kde dávají polární lišky dobrou noc, Východní fjordy přírodou tak podobnou té norské, severní část, kde se zdánlivě nic neděje a nakonec vnitrozemí, v zimě pokryté sněhem a v létě hrající všemi barvami.  Vše podstatné se dočtete v částech Oblasti Islandu nebo se nechte přímo inspirovat pro cestu v článku zajímavé itineráře.

Bezpečně po Islandu

Island je opravdová a na mnoha místech divoká příroda a jak jistě víte, tak ta může být nelítostná. Ročně na Islandu zemře v průměru 25 turistů. Mezi nejčastjší příčiny smrti patří utopení, pád z výšky, umrznutí či z vyčerpání. Určitě si poznamenejte web safetravel.is , v případě ohrožení volejte 112 a ještě před tím si pro vlastní dobrý pocit bezpečí pročtěte pozorně článek Jak po Islandu bezpečně.

Hromadná doprava po Islandu

Pokud na Islandu nebudete mít k dispozici auto, můžete využít prostředků hromadné dopravy, případně je s vlastním/půjčeným autem kombinovat. Nutno říci, že pohybovat se po Islandu bez auta je kulantně řečeno komplikované, ne však nemožné. Autobusy vás zavezou téměř do všech koutů Islandu, trajekty vás zavezou na mnohé přilehlé ostrovy, a vnitrostátní leteckou dopravu můžete využít . K překvapení mnohých je letecká doprava někdy levnější, než ta autobusová. Chcete se dočíst více? Pak pokračujte Hromadná doprava na Islandu.

Řízení na Islandu

Jedním z nejlepších způsobů jak si užít Island je autem. Ovšem i pokud jste zkušení řidiči, vězte, že vás na Islandu čeká mnoho nových výzev a zajímavých zkušeností. Jednoproudé mosty, úzké tunely, štěrkové cesty, nevyzpytatelné uzavírky a objížďky. Ve vnitrozemí průjezd řekami a místy, kdy 15 km/h je zběsilá rychlost Fittipaldiho. V zimě zas namrzlé silnice, někdy takřka nulová viditelnost a do toho všeho vítr rychlosti orkánu. Zapište si pozorně webstránku road.is a pravidelně jí sledujte, co platilo ráno nemusí platit už před obědem. A pro klid v duši přečtěte raději několikrát opus Autem po Islandu.

Půjčení auta na Islandu

Island si nejlépe užijete s volností, kterou vám poskytne jen auto. Stejně jako má vlastní řízení vozu na Islandu svá specifika, podobně tomu platí i v případě půjčení auta. Které auto vybrat bude nejvíce záležet na vašem plánovaném itineráři a jaké pojištění na tom, v jakém stavu plánujete auto vrátit. Kromě klasických půjčoven si můžete půjčit auto i prostřednictvím peer2peer půjčoven přímo od Islanďanů. Podrobně o tématu čtěte v článku Půjčení auta na Islandu.

Campervany

Spojují flexibilitu automobilu se zázemím pro spaní a vaření. Podle požadavků si můžete vybrat velikost, od dvoumístné po šestimístné (Renault Master) či pro islandské vnitrozemí např. Land Rover Defender. Vězte však, že na islandu je zakázáno nocovat v campervanech mimo kempy. Více čtěte o campervanech a jednotlivých camperpůjčovenách.

Plánování trasy cesty po Islandu

Ze zkušeností (i mých počátečních vlastních) vím, že lidé mají při tvorbě intineráře pro svou cestu na vysněný Island často nerealistické představy. Vycházejí z toho, že Island se zdá na mapě při plánování z tepla domova docela malý a místa zájmu celkem snadno dostupná. Vše se zdá jako na dlani a kousek. Jenže Island je obrovský (asi jako bývalé Československo) a mnoho míst je dostupných jen velmi obtížně. Na Islandu nejsou dálnice, po asfaltkách nepojedete v průměru rychleji než 70 km/h a na cestách ve vnitrozemí bude vaše průměrná rychlost asi 30 km/h. Inspirujte se vzorovými realistickými itineráři cest po Islandu.

Jídlo

Islanďané nejsou žádní super gurmáni, nicméně je pár jídel, které by vám neměly uniknout, pokud chcete Island poznat v úplnosti. Předně to jsou rybí či ovčí polévka, jedna lepší jak druhá! A samozřejmě další mořské speciality od velrybího masa po sušené ryby. Skyr, to je něco jako jogurt jen mnohem lepší nebo chléb pečený v geotermální energii země. Pro mnohé kontroverní a nepochopitelné maso z papuchalků – dali byste si papuchalčí hamburger? A nesmíme zapomenout na gurmánský zážitek par excellence: Hákarl – prokvašený žralok.  V kombinaci s pálenkou Brennivín budete na Island vzpomínat ještě dlouho po odjezdu. Máte chuť, začtěte se více o islandské gastronomii.

Filmová místa

Island je pro svoji pohádkovou přírodu populární nejen mezi turisty, ale také mezi filmaři z celého světa, kteří si jej vybrali jako filmové lokace pro mnoho filmů a seriálů. Z těch nejznámějších můžu jistě zmínit trháky jako byly např. Hvězdné války, Prometheus, dva z filmů o Jamesi Bondovi (Vyhlídka na vraždu a Dnes neumírej), Lara Croft – Tomb Rider, Batman začíná. A samozřejmě trhák posledních let, seriál Hra o Trůny. Více nepřehlédněte v článku Slavná filmová místa na Islandu a či přímo seriálu věnovaný článek Hra o Trůny na Islandu.

Jedinečné krásy magického Islandu nelákají jen cestovatele. Nejřidčeji zalidněný evropský stát přilákal i tvůrce jednoho z nejúspěšnějších seriálů všech dob. Na jakých všech místech se natáčely oblíbené scény a proč se produkce rozhodla právě pro ně?

Ikonický seriál s nejpočetnějším hereckým obsazením v historii projektů HBO, který po svém relativně nedávném skončení sklidil ostrou vlnu kritiky, měl opravdu bohatou výpravu.

Turistika tak trochu jinak

Natáčení probíhalo celkem v 7 zemích. V USA, Severním Irsku, Chorvatsku, Maroku, Španělsku, na Maltě a také Islandu. Málokdo pak ví, že ústřední soundtrack seriálu tvůrci nahrávali u nás v Praze.

Všechny tyto zmíněné destinace se díky zasazení do seriálu dlouhodobě těší nárůstu turistického ruchu. A Island není výjimkou. Fanoušci Hry o trůny už do těchto zemí necestují jenom kvůli historickým, kulturním či přírodním památkám – jednoduše chtějí vidět na vlastní oči místa, kde se natáčely jejich oblíbené scény.

Takže pokud plánujete cestu na Island a jste fanouškem tohoto seriálového fenoménu, pak máte o důvod víc se na Island skutečně podívat. Přesněji řečeno, o 14 důvodů víc.

Proč jdou Hry o trůny a Island tak dobře dohromady

Než vám ale představím všechna ta skvostná místa, kterým se dostalo zvěčnění na televizních obrazovkách, podívejte se blíže na to, proč se i Island dostal na seznam natáčecích lokalit.

„Winter is coming“, nebo-li „Zima přichází“,je věta, která v seriálu zazněla tolikrát, že se z ní postupem času stalo jakési hlavní motto seriálu. A právě oněch zimních scén je, především v závěru ságy, opravdu požehnaně.

Ostrovní země, která disponuje ledovci a mrazivým počasím, tak skvěle posloužila scénám odehrávajícím se za seriálovou Zdí. A i ona samotná „stojí“ v reálném světě spolu s Černým hradem na území Islandu.

„Island nabízí spoustu lokací, které jsou velmi fantazijní, mysteriózní a budí dojem dobrodružství, což dobře pasuje do seriálu. Zároveň tu máme mnoho míst, které jsou snadno přístupné, i když vypadají, že se nachází uprostřed ničeho,“ komentuje výběr destinace sám Einar Sveinn þórðarson, člen štábu, který měl na svědomí výběr míst pro natáčení právě na Islandu.

A teď už se podívejte, která místa rozhodně musíte navštívit, pokud jste fanoušek Hry o trůny a zavítáte na Island:

1. Údolí Gjáin

Pamatujete na tu scénu ze 4. série, kde se Ohař jednoho rána vzbudí a zahlédne Aryu, jak u řeky cvičí se svou Jehlou? Dojde mezi nimi k menší šarvátce. Jejich cesty se spojily po tom, co se Ohař rozhodl vzít malou bojovnici pod svá ochranná křídla. A právě tady, v údolí Gjáin, si udělají zastávku.

Na tomto místě se budete cítit jako v pohádce. Kolem dokola se rozprostírají průzračné potůčky lemované skalnatými útvary a okouzlující zelení, typickou pro Island.

Prohlédněte údolí Gjáin zde na webu.

2. Farma Þjóðveldisbærinn Stöng

Zničehonic vzduchem prudce proletí šíp a zasáhne do zad nic netušícího muže, kráčejícího vedle malého chlapce. Kamera zabere tvář Ygritte, stojící opodál s lukem v rukách. V této scéně ze 4. série jsme svědky krutosti Divokých, kteří přepadnou malebnou vesnici.

Ve skutečnosti jde o rekonstruovanou farmu, kterou dříve obývali Vikingové a dnes slouží jako historická památka. Podle historiků farmu zničila v roce 1104 erupce sopky Hekla. Renovaci Islanďané realizovali roku 1974, jakožto součást oslav 1100. výročí osídlení Islandu, které se datuje k roku 874.

Prohlédněte si Farmu Stong jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

3. Kaňon Stakkholtsgjá

Jon Snow se v 7. sérii odvážně vydává s několika dalšími společníky za Zeď, aby se postavili Bílým chodcům. Následně s nimi vyráží na výpravu po zasněžených pláních. Scéna, kdy se pustí do boje s přisluhovači Nočního krále a Jon zabije jednoho z Wightů, se natáčela právě tady.

Jak si asi vzpomínáte, po této scéně následuje zběsilý úprk Jona a jeho spojenců před hordami Bílých chodců. Zachrání je praskající ledový povrch jezera, do kterého se nemrtví začnou propadat. Ve skutečnosti se ale nejedná o opravdové jezero – bylo uměle vybudováno pro účely natáčení této scény.

I tento kaňon patří k vyhledávaným turistickým lokalitám a je oblíbený především kvůli všudypřítomným pozoruhodným skalám. Jestli jste horolezec, tady se určitě vyřádíte.

Prohlédněte si kaňon Stakkholtsgjá.

4. Kaňon Fjaðrárgljúfur

A máme tu další kaňon. Tentokrát se však v dějové lince seriálu posuneme o kus dál, a to přesně do finální 8. série. Jon už spolupracuje s Daenerys, která ho zavede ke svým dračím dětem.

A určitě si vzpomínáte, co následovalo – vůdce Noční hlídky se zatím utajenou targaryenskou krví v žilách usedne na draka a proletí se na něm. Stalo se tak právě v tomto kaňonu.

Prohlédněte si kaňon Fjaðrárgljúfur online zde na webu.

5. Vodopád Skógafoss

Poté se divákům naskytne romantická scéna, kdy Jon poprvé políbí Daenerys. To ještě netušil, že se jedná o jeho tetu. A jejich rty se spojí právě před tímto slavným islandským vodopádem, který je turisty označován za jeden z nejkrásnějších na Islandu a také za nejlépe dostupný.

Jestli se chcete i vy se svou drahou polovičkou políbit na stejném místě jako Jon a Daenerys, určitě oceníte, že je na místě bezplatné parkoviště.

Podívejte se, jak vypadá vodopád Skógafoss zde na webu.

6. Mys Dyrhólaey

Vracíme se zase zpátky do 7. série, kdy Jon Snow připlouvá na pobřeží Východní hlídky, aby se v Černém hradě setkal se svými spojenci a projednal další průběh jejich boje proti Bílým chodcům.

Natáčení této scény proběhlo v nejjižnější části Islandu nedaleko vesničky Vík, kde najdete útes o výšce 120 metrů nad mořem. Přezdívá se mu Brána Islandu. Mys je součástí zdejší přírodní rezervace. Z vrchu útesu si užijete dechberoucí výhled do ptačí kolonie a okolní krajiny. Na severní straně rezervace se rozprostírá ledovec Mýrdalsjökull, na východní uvidíte čedičové skály Reynisdrangar, které sahají zmoře do výšky až 66 metrů.

A nebyl by to Island, aby se k nim nevázala nějaká legenda. Ta v tomto případě říká, že skály jsou ve skutečnosti zlí trollové, kteří napadli kolem proplouvající loď, a tak je sluneční paprsky proměnily ve skálu.

Prohlédněte skalní bránu Dyrhólaey jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

7. Ledovec Svínafellsjökull

V 6. epizodě 2. série se Jon Snow poprvé setkává s divoškou Ygritte, do které se později zamiluje. Jak ve světě Hry o trůny, tak v tom reálném. Ale o tom až později.

Ve scéně, která se natáčela na tomto ledovci, ji Jon zajme a posléze dokonce málem popraví. Jenže, jak je známo, Jon nic neví, a tak mu nakonec uteče přímo před nosem.

Ledovec si už získal zájem více filmových produkcí. Kromě Hry o trůny se na tomto místě natáčely také hollywoodské trháky Interstellar nebo Batman začíná.

Tady najdete o ledovci Svínafellsjokull bližší informace.

8. Národní park Þingvellir

Pojďme zpátky do 4. série. Joffrey je po smrti a Malíček úspěšně zmanipuloval Sansu, která se stala obětí jeho zákeřných machinací. Spolu přichází do Orlího hnízda, kde sídlí teta Sansy, Lysa Arryn, u které Sansa na nějakou dobu nachází útočiště.

Tento národní park leží na jihozápadě Islandu a od roku 1983 je na seznamu světového dědictví UNESCO. V této oblasti vznikl tzv. Althing, jeden z nejstarších parlamentů na světě.

Tuto lokaci jste v seriálu mohli vidět hned dvakrát. Podruhé se národním parkem procházel Ohař s Aryou, když se také pokoušeli dostat do Orlího hnízda.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

9. Lávové pole Hengill

Hengill je sopka v jihozápadní části Islandu. Je sice stále aktivní, nicméně naposled se z ní láva vydrala před 2000 lety.

Oblast pod ní je známá jako lávové pole. A právě tam proběhl v poslední epizodě 4. série souboj mezi Brienne z Tarthu a Ohařem. Jak přesně tato potyčka dopadla, to určitě víte.

10. Vodopád Þórufoss

Najdete ho nedaleko Reykjavíku, má 15 metrů a v seriálu se ukázal jenom na chvíli.

Bylo to ve 4. sérii, kdy nad malým chlapcem, který si v poklidu pásl kozy, najednou přeletí ztracený drak Drogon.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

11. Hora Kirkjufell

I tahle 463 metrů vysoká hora si utrhla svých 15 minut slávy. No, spíš pár sekund. A asi na ní něco fakt bude. Neuhranula totiž jenom filmaře, ale i řadu fotografů – jde o nejčastěji focenou horu na celém Islandu.

V seriálu se mihla v 7. sérii, když upoutá pohled jednoho z členů výpravy za Zeď – Ohaře, který ji předtím viděl ve své tajuplné vizi.
Vidět však byla i v 6. sérii, když Bran na vlastní oči zahlédne, jak Děti lesa promění nevinného člověka v Bílého chodce.

Prohlédněte si místo jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

12. Farma Kálfaströnd a mys Höfði (u jezera Mývatn)

Na zmíněné farmě se ve 3. sérii utábořil Jon s Divokými, na severovýchodě Islandu poblíž sopečného jezera Mývatn a mysu Höfði, když se snažil získat si jejich přízeň.

I tady najdete množství skalnatých útvarů, o kterých Islanďané tvrdí, že to jsou zkamenělí skřítci.

Prohlédněte si poloostrov Höfði u Mývatnu jak vypadá ve skutečnosti zde na webu.

13. Jeskyně Grjótagjá

A co následovalo potom, už asi tušíte. Kdo by si nepamatoval scénu ze 3. série, kdy se Jon společně s Ygritte ukryjí v útulné jeskyni… a tam si spolu zašpásují? Intimní radovánky si s Ygritte užíval v téhle lávové jeskyni termálním pramenem.

A kdybyste to náhodou nevěděli, tak jejich představitelé jsou manželé, takže chemie mezi nimi podle všeho fungovala i mimo kamery.

Projděte si jeskyni s termálním jezírkem Grjótagjá zde na webu.

14. Lávové pole Dimmuborgir

A ve 3. sérii ještě zůstaneme. Východně od jezera Mývatn se rozléhá velká oblast lávových polí. Skládá se z rozličných vulkanických jeskyní a skalních útvarů, které připomínají zřícenou starověkou pevnost. Lávové tunely vznikly cca před 2300 lety z lávového jezera.

Tady měl vojevůdce Divokých Mance Rayder své tábořiště, kam byl přiveden také Jon – aby Mance následně rozhodl, zda se stane jedním z nich, nebo bude popraven.

Dimmuborgir patří k nejpopulárnějších islandským turistickým atrakcím.

Projděte si lávové pole Dimmuborgir.

Island, země tak drahá, že se vám z tamních cen budou protáčet panenky ještě dlouho po návratu zpět domů. Ale když víte jak nato, můžete tamní ceny zkrotit do rozumných mezí. A právě ty nejlepší tipy jak na to najdete v tomto článku.

Jeďte na Island mimo hlavní turistickou sezónu

V hlavní turistické sezóně přijede na Island násobně více lidí, než během ostatních měsíců dohromady. A v té době jsou ceny za ubytování a půjčení aut opravdu vyšponované do závratných výšin. Mimo sezónu mohou být ceny až třetinové a zážitek z Islandu stejný. A lávová pole v zimě posypaná sněhem vypadají dokonce lépe než létě. Pro inspiraci, dvoutýdenní cesta na Island včetně letenek, půjčeného auta a ubytování nás vyšla na 15000.

V hlavní sezóně si rezervujte ubytování s předstihem

S předstihem alespoň dvou měsíců (samozřejmě více je lépe) máte možnost si i v hlavní turistické sezóně zajistit příjemné bydlení v hezkém místě za slušnou cenu. Na last minute opravdu nespoléhejte, např. v Reykjavíku v hlavní turistické sezóne nemáte šanci sehnat pokoj pod 5000 Kč/noc.

Přijeďte na Island vlastním (obytným) autem

Evropané mají tu úžasnou výhodu, že mohou díky faerské společnosti Smyril line přijet na Island po vlastní ose (a ještě si třeba dopřát overstop na Faerských ostrovech). Krom toho, že zážitek z cesty samotné je krásný, při delším pobytu můžete využitím vlastního automobilu ušetřit opravdu hodně. Ceny za pronájem automobilu začínají v sezóně na 1.500 Kč/den za menší auta, pokračují přes 2.500 Kč/den za auta typu Dacia Duster, dechberoucích 4.500 Kč/den za campervan až po 10.000 Kč/den za terénní auto typu Land Rover – Defender.

Využijte peer2peer autopůjčovny

Na islandu jsou dva servery, kde si můžete vypůjčit auto přímo od místních a to Carrenters a Caritas. I přesto že se ceny nemusí zdát zásadně nižší, velkým rozdílem je přístup. Podmínky jsou příznivější a nad pár škrábancema většina půjčujících jen mávne rukou (nebude ani poznat, které jsou od vás a které už tam byly). Velký rozdíl oproti autopůjčovnám.

Vynechte Modrou lagunu

Na islandu jsou desítky geotermálních jezírek, kde se vykoupat v termální vodě zcela zdarma. Modrou lagunu dělá Modrou lagunou především marketing a pokud nejste influencer a nemusíte předhodit své selfie z Modré Laguny followerům, tuto lokaci můžete s klidem vynechat.

Nakupujte v supermarketech Krónan, Bónus či Nettó (+Costco)

Prvně dva jmenované řetězce supermarketů jsou na Islandu synonymem levných běžných nákupů. (V nich můžete zakoupit potraviny a nemít pocit, který budete mít v menších obchůdcích jinde na Islandu, že je potravinová krize.) Vězte však, že tyto supermarkety nejsou na každém rohu a nejdelší vzdálenost mezi dvěma z nich je 458 km (Selfoss-Reyðarfjörður). Důležité tedy je plánovat a to především před cestou do vnitrozemí či delším pobytem při jižním pobřeží. Pokud vlastníte Costco kartu, pak můžete vesele nakupovat v nedávno otevřeném Costco supermarketu v Reykjavíku.

Ušetřete při nákupu vybavení

Na Islandu je svým způsobem pořád zima a pokud pojedete v hlavní sezóně, pak si můžete nakoupit vybavení v posezoních výprodejích. Akorát teplé kalhoty za 500 Kč či nepromokavo-neprofukavá bunda za 1.200 Kč – no neberte to!

Ušetřete při nákupu svetru Lopapeysa

Lopapeysa, jeden z nejviditelnějších symbolů Islandu. Jeho stylovost a především praktičnost vás uhrane dá se nosit v létě i v zimě a zahřeje i vlhký. Navíc se pere tak, že jej vyválíte ve sněhu a necháte usušit ve větru. Pokud vám nevadí second hand přístup, pak jej můžete obvykle zakoupit výrazně levněji než nový v prodejnách Červeného kříže. Nejen, že ušetříte, peníze navíc jdou sympatickým směrem.

Ušetřete v Reykjavíku

Pokud máte v plánu strávit v Reykjavíku nějaký čas, pak Reykjavík city card může být pro vás skvělá volba. S ní budete mít volný vstup do vybraných muzeí, výlet lodí na ostrov Viðey, návštěvu ZOO, přepravu městskými autobusy a též volný vstup do termálních koupališť. Je to taková kouzelná karta. Více informací zde.

Servery na principu slevomatu

I přesto, že éra slevomatů je ta tam, na Islandu stále fungují dva servery na podobném principu. Klasický slevový je server Hópkaup, kde se semtam objeví např. výlet za verybami, či potápění v Silfře. Pro turismus zajímavější je server 2fyrir1, kde jak název napoví kupujete 2 za cenu jednoho a naleznete tam celkem slušnou nabídku jídel v restauracích.

Islandské kempy levněji

Pokud plánujete nocovat v islandských kempech více než 6 dní, pak se vám může hodit zdejší Campingcard, která vám umožňuje v rámci ceny (159 Euro) strávit ve dvou až 28 dní ve vybraných islandských kempech.Jedinné co pak platíte je turistická taxa (333 ISK/den).

p.s. na Islandu je pár míst, kde se dá legálně přespat zdarma a to kemp Gata na jihu, nocoviště při Látrabjarg na Západních Fjordech a v nouzovém případě i bývalý kemp v Ísafjörður.

Potraviny, plynové kartuše či další vybavení zdarma

Ve většině kempů najdete téměř vždy nějaké potraviny, které tam zanechali dřívější hosté volně k dispozici. A čím více v sezóně a čím blíže k letišti, tím víc zajímavých věcí ve větším množství tam můžete najít. Např. v kempu v Grindavíku je v kuchyňské lince už tolik plynových kartuší, že by se tam mohl vybavit celý regiment. Kromě kartuší a jídla (těstoviny a čínské polévky v neomezeném množství) tam můžete nalézt vše možné a potřebné od kladívka, přes karimatky, stany, kladívka a dalekohledy po mačky. A jednou jsem dokonce zahlédl dvě plechovky PIVA! (ale byl to Heineken, tak jsem je tam nechal).

Alkohol nejlépe v Duty-free

Jestli je na Islandu vše drahé, tak pro alkohol (a tabákové výrobky) to platí dvojnásob. V případě, že holdujete této metle lidstva, pak doporučuju dovézt dovolené množství z celního prostoru. Pokud přijedete trajektem, tam je obchod kde krom tvrdého alkoholu koupíte i faerské pivo (doporučuju ty zelené plechovky – v akci k vidění zde). Na letišti v Keflavíku můžete vše bez problému koupit i po příletu.

Na Islandu žije nespočet druhů zvířat, ovšem jen málo těch, kvůli kterým na Island míří turisté, cestovatelé a fotografové ze všech koutů světa. Jsou to především papuchalci, velryby, tuleni, polární lišky a nevyzpytatelní sobi.

• Papuchalci (řazeno po pobřeží proti směru hodinových ručiček) – při Reykjavíku ostrovy Lundey a Akurey, Stórhöfði na ostrově Heimaey (s největší světovou populací hnízdících papuchalků), útesy při Dyrhólaey, kopec Reynisfjall, rezervace Ingólfshöfði dostupná jízdou na traktoru, ostrovy Papey a Skrúður, skalisko Hafnarhólmi (Borgarfjörður Eystri), východní pobřeží poloostrova Tjörnes, ostrovy Flatey, ostrov Grímsey (Dalvík) + ostrov Grímsey (Drangsnes), ostrov Vigur, poloostrov Hornstrandir, útes Látrabjarg a ostovy v Breiðafjörður.
• Různé druhy velryb – stačí se nalodit a vyrazit pozoravat velryby z lodí v Reykjavíku, Grundarfjörður v zimě (Orcy), Ólafsvíku v létě, Hólmavíku, Dalvíku, Akureyri a v Húsavíku, které je přezdívané hlavní město výletů za verybama (dobrej marketing:).
• Tuleni– pláž Ytri-tunga na poloostrově Snæfellsnes a Vatnsnes (Hvammstangi, Hvítserkur, Illugastaðir a Svalbarð), Litlibær (Západní fjordy), Ledovcová laguna a Diamantová pláž.
• Polární lišky– můžete je s velkým štěstím vidět téměř po celém Islandu, na jistotu pak na poloostrově Hornstrandir či v Centru polárních lišek v Súðavíku.
• Sobi – jejich pomyslným centrem je hora Snaefell, čím dále od ní, tím menší je pravděpodobnost, že je uvidíte.
• Kríje – si najdou víc vás, než vy je.

 

Island je země velmi rozmanitá. Díky svému vulkanickému původu najdete všude mnoho podobného, přesto každá je něčím specifická. Tady se

Oblast Reykjavíku a Reykjanes – lávové pole

Jižní Island – Populární lákadla a slavné ledovce aneb kdo neslyšel o Eyjafjallajökull?

Západní Island a Snæfellsnes – aneb Island v malém. Malý ledovec Snæfellsjökull, malé krátery, malé vodopády, vše akorát do ruky.

Západní Fjordy – správně (od slova správa) možná součást Západního islandu, zaslouží si však. Jedná se fakticky o nejstarší část Islandu vzniklou před 14 miliony let. Jedním ze zajímavých pozůstatků dávných dob jsou zkameněliny redwoodů, které se např. v době války používaly k topení. Oblast krásná, monumentální a relativně opuštěná. V oblasti Strandiru, lehce dostupného se snadno ztratíte sami v přírodě. Jen kousek před Ísafjörður je nejstarší islandský tunel. Při jeho ražbe se brzy zjistilo, že diamant není to nejtvrdší, co má příroda v arzenálu.

Východní Island – vysoké skály a příkré stěny užehličkované od ledovců. dlouhé fjordy a silničky vedoucí zdánlivě nikam.

Severní Island – několik monumentálních poloostrovů nabízí nejkrásnější výhledy na Severní Atlantik a místa pro pozorování velryb a tuleňů.

Islandské vnitrozemí – duhové hory, fumaroly, lávolá pole, krátery, brody, měsíční krajina, peklo, kde se můžete koupat.

V tomto článku pro vás mám několik tipů, jak si můžete váš výlet na Island dobře naplánovat. O místech, které vidět (či přeskočit) a reálně se podívat na možnosti, které máte. Lidé, kteří nejsou příliš zkušení (a i mnoho z těch co už nějaké zkušenosti mají) plánují svou cestu po Islandu příliš optimisticky. Míst, které chce každý navštívit je mnoho a přitom času je tak málo. Jenže Island se vůbec nepodobá tomu, na co jste zvyklí z ‚civilizace‘. Kolikrát se vám stalo, že jste uvízli na ostrově, protože trajekt zpět zrušili? Kolikrát se vám stalo, že povodeň strhla most a vy jste si kvůli tomu museli zajet 800 kilometrů? Kolikrát jste jeli 200 kilometrů po polní cestě? Na Islandu je to prostě jiné a to je dobré vzít do úvahy.

Nejednou jsem se setkal s takovouto a podobnou mapkou pro plánovaný desetidenní výlet.

Za tři týdny by to šlo horko těžko stihnout, pokud byste jen seděli (a jedli a spali) za volantem a k místům byste si doběhli jen udělat selfie a pak zase dál. A to jen za předpokladu, že by se nestala žádná nepředvídatelná událost, kterých se tady na Islandu může stát přemnoho. Zrušený trajekt kvůli silným mořským proudům, které dočasně znemožní bezpečné odplutí, uzavřené silnice, rozvodněné řeky a tím dočasně znemožněný průjezd vnitrozemím. V horším případě pak i stržené mosty . Také to, že maximální povolená rychlost po asfaltových cestách je 90 km/h a po štěrkových cestách 80 km/h neznamená, že bezpečná rychlost není např. jen 30 km/h. Takto např. vypadá průjezd oblíbenou zkratkou na východním pobřeží, tzv. Öxi pass. Zpočátku je vše OK, ale po přejezdu hřebene (někde kolem času 14:00 je zřejmé, že dál to tak snadno nepůjde (15:40)).

Mít takovýto plán je svým způsobem dost nebezpečné. Za normálních okolností totiž nemůžete stihnout navštívit ani půlku z těchto míst. Může se pak stát, že se dostanete do stresu, projeví se únava, což může vyústit v nebezpečnou situaci. Tím spíš, že lidem pro které třeba cestu po Islandu plánujete slíbíte, co všechno uvidí. A chcete tomu dostát stůj co stůj.

Pokud máte vlastní představu a myslíte že je realistická tím spíše, pokud už jste na Islandu byli a chcete projet místa, která vám jen proklouzla mezi prsty, pak vzhůru do toho! Sami si můžete udělat itinerář prostřednictvím této chytré mapy Islandu.

V případě, že se na Island chystáte poprvé, mohu vám tu nabídnout pár možností, které se dají za týden dobře stihnout. Při delším pobytu je pak můžete mezi sebou kombinovat. Pro kratší zastávky na Islandu bych doporučil dvě varianty. V první variantě (která je obzvláště vhodná pro zimní měsíce) zůstaňte v Reykjavíku auto ani nepůjčujte a podívejte se na nabídky denních výletů. V té druhé si půjčte auta a jako výchozí bod si hledejte ubytování v okolí městečka Selfoss. Odtamtud toho máte hodně po ruce a uvidíte co stihnete a co ne. Zpět na mezinárodní letiště v Keflavíku to není daleko a navíc ze Selfossu máte dvě možnosti jak se tam dostat. Možná vám to přijde zbytečné, ale vězte, že na Islandu se jakékoli zdvojení možností může být k nezaplacení.

A teď už k věci..

Realistické týdenní itineráře pro vaše cesty po Islandu

Zlatý okruh  a okolí:

Vhodné pro ty, kteří se nikam nepotřebují hnát, chtějí vidět hlavní lákadla Islandu a smíří se s tím, že všude budou kvanta lidí a to i mimo hlavní sezónu. Výhoda této trasy je, že vše lze snadno obsáhnout z jedné základny a objet za pomoci jednodenních výletů, pokud mohu doporučit, poohlédněte po ubytování někde v okolí městečka Selfoss.  Uvidíte Národní park Þingvellir, Gullfoss, Geysir, Háifos a (Gjáin 4×4), Þjóðveldisbærinn Stöng, Landmannalaugar (po F208 ze západu jde za sucha zvládnout i osobním 2WD vozem), lávový vodopád Hraunfossar, cestou tam to můžete vzít k ledovci Langjökull, pro trekuchtivé tu jsou vodopády Brúarfoss a/či Glymur a např. jednodenní výlet na ostrov Heimaey (s největší kolonií papuchalků na Islandu s počtem cca. 1 000 000 párů v oblasti Stórhöfði). A určitě se zastavíte u vodopádu Seljalandsfoss a pak už je to jen kousek k Skógafoss. Vykoupat se můžete např. v jezírku Hrunalaug (1000 ISK/osoba), nebo v geotermální říčce v Reykjadalur. Vaše cesta by mohla vypadat nějak takto:

 

Jižní pobřeží:

Zajímavosti podél jižního pobřeží od Reykjavíku po Ledovcovou Lagunu. Vynechat gejzír Strokkur, když už tady budete by byl hřích. Potom tu máme termální řeku v Reykjadalur, skalní bránu Dyrhólaey (papuchalci), černou pláž Reynisfjara, kaňon Fjaðrárgljúfur (obvykle nepřístupný do přelomu června/července), vrak letounu Dakota DC-3 amerického námořnictva, open air termální bazén Seljavallalaug a samozřejmě ikony islandu vodopády Seljalandsfoss (s nedalekým Gljúfrabúi) a Skógafoss. Od toho se můžete vydat proti proudu řeky Skógá „vodopádovou cestou“, kdy během asi 4 kilometrů uvidíte desítky vodopádů, nebo navštívit muzeum kulturního dedictví Skógar. Ujít by vám neměl ani nedaleký Kvernufoss. V oblasti Národního parku Skaftafell se můžete projít kolem vodopádu Svartifoss až na vyhlídku k nejvyššímu vodopádu Islandu – Morsárfoss. Pak projedete kolem travou zarostlého kostelu Hófskirkja a své putování zakončíte u Ledovcové Laguny a procházkou po Diamantové Pláži. Dovolí-li vám to čas, udělejte si výlet na ostrov Heimaey. Pokud budete mít k dispozici auto 4×4, můžete např. jet k Ledovcové laguně po Ring Road a zpět k mezinárodnímu letišti v Keflavíku se vydat oklikou vnitrozemím přes Landmannalaugar. Vaše cesta by mohla vypadat takto.

 

Ring Road:

Ten definitivně největší cestovatelský mainstream na Islandu je okruh podél nejslavnější islandské cesty – Okružní silnice č. 1. Začíná i končí v Reykjavíku a při délce 1335 kilometrů vás provede okolo Islandu jako tenká červená linie. Obvykle se jezdí proti směru hodinových ručiček, to proto, že ta největší lákadla jsou v první části cesty, kdy máte ještě dost energie vstřebávat všechno to nové a krásné. Zapomeňte na relax, tady je toho tolik, že i když půlku vynecháte, budete muset jet rychlostí, že budete mít vítr stále ve vlasech. Tak popořadě. Začneme mírným odbočením ke geyzíru Strokkur a vodopádu Gullfoss přes národní park Þingvellir, to je na Islandu prostě nutnost. A pak už rychle na Ring road ať nám nic neuteče. Máme tu Seljalandsfoss, Skógafoss, Dyrhólaey, (ano, vrak letounu DC3 jsme minuli, na to prostě není čas) a černou pláž Reynisfjara.Potom lávové pole Eldhraun a jen pár kilometrů od Ring Road vzdálený kaňon Fjaðrárgljúfur. Pak přichází na řadu národní park Skaftafell, kde si můžete udělat nějakou hezkou pěší tůru např. k vodopádu Svartifoss či ledovci Skaftafellsjökull. Vy ale chcete určitě to nejlepší, tak spíše trochu popojedete a stavíte se u ledovcového splazu Svínafellsjökull (a cestou k němu zjistíte, že maximální povolená rychlost je opravdu jen teoretická a nepojedete víc než 15 km/h). Chvíle odpočinku u travnatého kostelíku Hofskirkja a už tu máme Ledovcovou lagunu a Diamantovou pláž. Pokud by vám přírody už bylo moc, pak přišel čas na krásné přístavní městečko Höfn.

Doufám, že si držíte klobouky, nejsme ještě ani v polovině. Vyrážíme dál a máme tu poloostrov Stokksnes s se slavnými výhledy na Vestrahorn. Nedaleko po směru pak skaliska Eystrahorn, které většina jen mine. Následuje vykoupání v geotermální vaně Djúpavogskörin a aby náš zážitek z Islandu byl kompletní, vezmeme to dále zkratkou přes průsmyk Öxi. Moc hezký vodopád Folaldafoss je naštěstí dobře vidět už z nedalekého parkoviště, tak ani nemusíme vystupovat z auta a ztrácet čas. Čeká nás totiž na islandské poměry a to co jsme zvyklí asi 200 kilometrů dlouhý ne příliš zajímavý přejezd, který si můžete zpestřit na farmě Fjalladyrd, kde mají krom kempu i kozy (je to jediné místo na Islandu, kde chovají kozy a jsou to tedy právě kozy z této farmy, které si ‚zahrály‘ v seriálu Hra o Trůny) a polární lišky. Pokud nechcete minout nejmohutnější vodopád Evropy – Dettifoss, pak v rámci časové náročnosti určitě volte západní cestu k němu po silnici 862.

Pak tu máme možnou odbočku k oblasti Krafla, ale v rámci časových úspor si vystačíme s geotermální oblastí Hverir a hned za kopcem jezero Mývatn a všechna lákadla v okolí, tedy především lávové pole Dimmuborgir, jeskyni Grjótagjá a pseudokrátery Skútustaðagígar. Opouštíme oblast a máme tu vodopád bohů – Goðafoss, a město Akureyri. Pak trocha odpočinku od krás a třeba zastávka u jezírka Fosslaug a blízkého vodopádu Reykjafoss a dále po směru je tu zajímavý menší kaňon Kolugljúfur, krátery Grábrók a hezké okolí vodopádu Glanni.

A jsme téměř na konci naší cesty, kde přímo podél Ring road nás nic nečeká. Ovšem pokun máte chuť a energii, cestu do Reykjavíku můžete vzít malou oklikou a namísto cesty podmořským tunelem jet po silnici č. 47 a tam si udělat výlet k bývalému nejvyššímu vodopádu Islandu Glymur.

Tak a máme to za sebou, jsme zpět na začatku v Reykjavíku. To byla jízda, co? A to jsme jeli jen digitálně.

Vaše předlouhé putování vypadá v mapě nějak takto:

 

Podél Ring Road a přesto mimo:

Pokud budete sledovat pouze Ring Road, minete několik přenádherným míst, které jsou nedaleko, ale pokud si užíváte krás podél Ring Road, nemůžete je zvládnout. Spokojíte-li se s tím, že kolem miliónkrát navštívených a vyfocených lákadel jen prosvištíte a uděláte momentku, pak je toto právě pro vás. Opěrným bodem bude stále Ring Road a mnoho hezkého také uvidíte (Seljalandsfoss, Skógafoss, Ledovcovou Lagunu). Tady jsou místa mimo Ring Road, které stojí za úvahu.

Můžeme začít hnet tím, že od mezinárodního letiště v Keflavíku se nevydáte po dálnici rovnou do Reykjavíku, ale užijete si trochu poloostrova Reykjanes, mohutnou fumarolu Gunnuhver, skály Valahnúkur, skalní jezírko Brimketill či geotermální oblast Seltún-Krýsuvík.

Pak se připojíme na Ring Road z jihu a možností je výšlap a koupání v geotermální říčce ‚hořícího údolí‘ Reykjadalur. Skvělá další možnost pro přírodní koupání je nejstarší bazén na Islandu – Seljavallalaug. Dále máme v cestě Seljalandsfoss a Skógafoss, tak na ně chvilku najdeme. Co ale většina mine je výšlap na horu Reynisfjall, která krom krásných výhledů nabídne pozorování papuchalků.

Pokud chcete přespat v oblasti kolem Víku, pak v rámci tohoto itineráře spíše volte vnitrozemský kemp Þakgil, tento zážitek je úplně jiný rozměr. Dále na východ pro ty trekuchtivé mám horký tip, kaňon Múlagljúfur. Že jste o něm nikdy neslyšeli? To věřím, ale proto čtete tyto články, abyste se něco nového dozvěděli, že.

Na dálném východě pak mám určitě tři tipy. Vodopád Hengifoss, přístavní městečko Seyðisfjörður a pak oblast Borgarfjörður Eystri a konkrétně skalisko Hafnarhólmi, jednoho z nejlepších míst pro pozorování papuchalků na Islandu.

Dále proti směru hodinových ručiček okružní cesty Ring Road vodopády Hafragilsfoss, Dettifoss a Selfoss, a dále po proudu řeky nádherný kaňon Ásbyrgi. Odtud to můžete vzít po břehu poloostrova Tjörnes k nádhernému městečku Húsavík. Tady se mnozí nechávají odvézt na lodích za velrybami. Odtud to můžete vzít rovnou dál k vodopádu Goðafoss, nebo se ještě lekce vrátit k místům v oblasti jezera Mývatn. Alternativou k tomu vám může být ryzí a ne příliš navštěvovaný vodopád Aldeyjarfoss.

Další z opomíjených míst je poloostrov Vatnsnes s hlavním lákadlem, skaliskem Hvítserkur a kde můžete na několika místech vidět odpočívající tuleně.

Dále tu máme lávové vodopády Hraunfossar, odkud to po silnici č. 550 můžeme vzít k národnímu parku Þingvellir a pak nakonec ke gejzíru a vodopádu Gullfoss.

V mapě zanesený může tento váš itinerář vypadat zhruba takto.

 

Poloostrov Snæfellsnes & Západní Fjordy:

Místa mnohými přehlížená, kde ani v létě (zatím) turismus nedosáhl obludných rozměrů, a přitom tak krásná. Říká se, že poloostrov Snæfellsnes je ‚malý Island‘ a nabídne vám v menším měřítku všechna lákadla Islandu. Itinerář vás povede v podstatě celou podél kolem pobřeží chcete-li, můžete si jej ještě trochu ozvláštnit.

Od letiště jako v předchozím itineráři můžete sledovat jižní pobřeží poloostrova Reykjanes a přes městečko Selfoss se vydat ke Gejzíru a vodopádu Gullfoss. Odtamtud se budete vracet k národnímu parku Þingvellir a pak na sever po silnici č. 550 k lávovým vodopádům Hraunfossar. Pak projedete kolem geotermálního pole Deildartunguhver a dále na sever, prozatím k geotermálnímu jezírku Guðrúnarlaug, kde se můžete nejen vykoupat, ale i přenocovat buď v kempu, nebo v hotelu. Dále je na vás jen rozhodnutí, zda chcete objevovat i východní část Západních Fjordů, oblast Strandir. Tam na vás čekají např. geotermální vany v Drangsnes a např. možný výlet na ostrov Grímsey plný papuchalků.

Klasické pobřeží Západních Fjordů vás vezme téměř nekonečnými cestami přes vyhlídku Litlibaer, kde se často povalují tuleni a nenápadně krásnou rokli Valagil až k Ísafjörður. Pokud máte rádi nekonečné vyhlídky, zajeďte si na vrch Bolafjall, tam se jimi můžete kochat celý dlouhý den. Pak už na jih, kde bude jedním z hlavních hřebů výletu, vodopád Dynjandi. Další cestu si můžete zkrátit u geotermálů Reykjafjarðarlaug, kde najdete jak přírodní (dle mě dost horký) jezírko, tak naprosto úžasný bazén s perfektní vodou.

Kolem vraku lodi Garðar BA 64, který je tu už dlouhé desítky let dojedete k útesu Látrabjarg, jednoho z největších evropských útesů, kde najdete množství hnízdících ptáku a mezi nimi i pestrobarevné papuchalky. Tady v oblasti, pokud máte rádi prázdné písčité pláže se vám bude líbit pláž Rauðisandur.

Přejezd na poloostrov Snæfellsnes může vypadat nezajímavě a to určitě nechcete. Pak jeďte trajektem z přístaviště Brjánslækur přes ostrov Flatey do Stykkishólmur. Booknout trajekt můžete přímo u dopravce Seatorus. Pokud navíc pojedete trajektem ráno, můžete si nechat odvézt auto dál do přístavu a zůstat do dalšího trajektu právě na ostrově Flatey a trochu si ho užít a projít.

Pak už vás čeká ‚jen‘ poloostrov Snæfellsnes a vše, co nabízí. Nejfotografovanější islandskou horu Kirkjufell, místo kudy podle Julese Verna vede Cesta do středu Země – ledovec Snæfellsjökull, menší pláž žlutého písku Skarðsvík a velkou černou pláž Djúpalónssandur. Útesy Lóndrangar, trhlinu Rauðfeldsgjá, populární černý kostelík Búðakirkja a tuleni oblíbenou pláž Ytri-Tunga.

Pak už např. jen koupání v Landbrotalaug či více skryté Sturlungalaug a pokud nemáte dost vulkánů, pak výšlap na kráter Eldborg.

Pokud spěcháte, pak rychle podmořským tunelem a přes Reykjavík na letiště v Keflavíku a pokud ne, pak mám pro vás ještě jedno místo, vodopád Glymur.

V mapě to vypadá takto:

Východní Fjordy:

především pro milovníky treků a těch co na Islandu hledají Norsko. Rozlehlé plošiny, divoká příroda, na mnoha místech minimum lidí. Východ Islandu je ve všeobecnosti jeho nejlevnější částí a víc než auto tu můžete k pohybu využít vlastní nohy. Pěkným bonusem této oblasti vám může být setkání se stádem sobů.

Oblast jezera Mývatn:

oblast, kterou mnoho turistů jen rychle projede je místem, kde můžete bez problému strávit týden a nudit se nebudete. Jen v bezprostředním okolí jezera Mývatn máte zajímavosti na 3 dny. Dále si můžete naplánovat jednonenní výlety k vodopádům Dettifoss a Selfoss + kaňon Ásbyrgi a bazaltové skulptury Hljóðaklettar. Další den geotermální oblasti Hverir (s možným výstupem na Námafjall) a Leirhnjúkur (Krafla) a nakonec krásné městečko Húsavík. Zrelaxovat můžete ve zdejších (a po vzoru Modré laguny již také předražených) Mývatn Nature Baths a nadýchat se čerstvého vzduchu v lesnatém parku Höfði. Dostat se sem můžete buď autem a nebo letecky z vnitrostátního letiště v Reykjavíku do Akureyri, odkud už je to jen kousek.

Vnitrozemí:

V úplnosti přístupné obvykle až od (půle) července a dostupné a sjízdné pouze s větším 4×4 (ideální stroje jsou Toyota Land Cruiser, Land Rover Defender a podobné, nicméně jen v lehce omezené míře vám mnoho zábavy poskytne i v současnosti na Islandu velmi populární Dacia Duster, Suzuki Jimny, Subaru Forester a podobné). Itinerář nechám na vás v závislosti na stavu silnic, průjezdnosti řek, autu které budete mít, vašich řidičských schopnostech a odvaze. Jen mějte na paměti, že žádné pojištění neplatí pro průjezd řekou.

Místa která stojí za návštěvu jsou rozhodně: vodopád Gullfoss ‚z druhé strany‘ a přejezd vnitrozemím k  vodopádu Háifoss a údolí Gjáin, vodopád Rauðufossar a především nedaleký majestátný pramen řeky Rauðufossakvísl – Rauðauga, okolí hory Mælifell a cesta kolem vodopádu Bláfjallafoss, a když už tu budete pěší tůra ke geotermálnímu jezírku Strútslaug, pohoří Kerlingarfjöll s geotermální oblastí Hveradalir,  Landmannalaugar a nedaleká kráterová jezera Hnausapollur a Ljótipollur. Hora Laki a krátery Lakagígar, a samozřejmě termální vodopád Laugarvellalaug. Oblast Askja s geotermálním kráterovým jezerem Víti či hora všech islandských hor – Herðubreið. na jihu oblast Þórsmörk a v neposlední řadě jeden z nejkrásnějších islandských vodopádů – Dynkur.

Laugavegur + Fimmvörðuháls:

Dva pěší treky, které na sebe navazují a zavedou vás z vnitrozemského Landmannalaugar až k vodopádu Skógafoss na jižním pobřeží. Pro tuto zábavu nebudete potřebovat auto, to by vám spíše překáželo, ke startu i od cíle se snadno dopravíte autobusem, případně stopem. Ovšem pokud cestou nebudete chtít nocovat ve stanech, ale v horských chatách (přehled a rezervace zde) podél cesty, pak si své místa zarezervujte ideálně půl roku dopředu! Jako FAKT!!! Míst je velmi omezené množství a turistů přemnoho. Uvidíte a zažijete: Duhové hory a dmýcí zemi od Landmannalaugar po Þórsmörk a poté proklouznete mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdaljökull až k vodopádu Skógafoss. Většina turistů volí cestu od severu k jihu, ale nic vám nebrání jít opačným směrem.

V mapě zanesené to vypadá právě takto:

Po stopách filmových míst:

Na Islandu se natáčely a natáčejí mnohé filmové a seriálové hity. Patříte-li mezi fanoušky filmových blockbuseterů jako Hvězdné Války, James Bond, Tomb Rider, Cesta do středu země či TV sérií jako Hra o Trůny (zde na webu najdete článek o natáčení seriálu Hra o Trůny na Islandu), Černé zrcadlo, V pasti, případně zvrhlé horrorové komedie Hostel II (a to jsem jmenoval jen ty nejznámější), pak vám právě tato filmová místa mohou být dobrým průvodcem. Zapomeňte na Ring Road a vydejte se po stopách slavných filmových míst. A když budete mít štěstí, možná potkáte i štáb, jako se to jednou poštěstilo mě. Uvidíte a zažíjete: þórufoss, Þingvellir, Kirkjufell, lávovou jeskyni Grjótagjá, Ledovcovou lagunu – Jökulsárlón, městečka Siglufjörður, Seydisfjördur, vodopád Goðafoss a Dettifoss, ledovcový splaz Svínafellsjökull, plážový poloostrov Stokksnes a zakončit můžete relaxem v Modré Laguně. A stále můžete říkat, že se neflákáte, ale poznáváte.

 

Pryč od všech!

Pokud si chcete odpočinout od všeho a všech, vypnout, být z dosahu signálu, pak máte na Islandu v jakoukoli dobu a to i v době největších turistických návalů jednu možnost a tou je přírodní rezervace Hornstrandir. Místo obývané pouze polárníma liškama a prakticky dostupné pouze lodí z městečka Ísafjörður. Z mezinárodního letiště v Keflavíku můžete svižnou jízdou dojet do Ísafjörðuru asi za 6 hodin. Možností též je vnitrostátní let z Reykjavíku do Ísafjörður.

Druhou možností jak se dostat na Hornstrandir je z východní části Západních fjordů.

Strmé útesy, divoké řeky a jejich brody, polární lišky , to je to, co vás zde čeká.

 

Reykjavík a jednodenní výlety:

Asi málokdo si pojede užít výlet na Island a skončí v Reykjavíku. Ovšem i ten má co nabídnout můžete tu strávit příjemný týden v kombinaci s jednodenními výlety. Tato volba je pro vás, pokud nechcete či nemůžete řídit jako stvořená. A např. v zimě byste právě o této možnosti měli uvažovat více, než myslíte.

Z možností se nabízí ‚Zlatý okruh‘, tedy národní park Þingvellir, vodopád Gullfoss a geotermální oblast Haukadalur s Gejzírem, kdy cestou máte ještě kráter Kerið.

Poloostrov Snæfellsnes s hlavními taháky horou Kirkjufell, útesy Lóndrangar, pláží Ytri-Tunga a geotermálním jezírku Landbrotalaug.

Jižní pobřeží – zde můžete brzy ráno vyrazit směrem na východ a pak se pomalu vracet. Uvidíte, zda stihnete až k Ledovcové Laguně a Diamantové pláži, či se zastavíte už u útesy Dyrhólaey a pojedete zpět přes černou pláž Reynisfjara, a vodopády Skógafoss a Seljalandsfoss.

V mapě zaneseno vás čeká toto:

Svůj itinerář, ať už je jakkoli dobře naplánovaný, vždy přizpůsobujte aktuální situaci jak počasí, tak vaší momentální kondici. Bohužel nejednou byly stresy faktorem tragických událostí. Nepřeskočte kapitolu bezpečně po Islandu. a autem po Islandu.